Deminutiva patří ve slovanských jazycích ke slovní zásobě, která je nejen obsáhlá, ale i frekventovaně užívaná, a to v běžných denních situacích, které nejsou nijak specificky komunikačně zatížené. Pro výuku jinojazyčných mluvčích představují deminutiva jev, ke kterému je třeba specificky přistupovat, ať už se jedná o Neslovany či o Slovany.
Příspěvek představí analýzu užití deminutiv s ohledem na problémy v jejich užití polskými žáky češtiny. Zvl. pro tyto studenty jsou deminutiva důležitou součástí výuky, neboť blízkost českých a polských deminutiv je často zdrojem negativního transferu.
Analýza se opírá o překladové texty paralelního korpusu a je podpořena elicitací užití vybraných lexémů polskými studenty. Na základě dané analýzy poukazujeme na metodická specifika prezentace deminutiv pro polské žáky.