Abstrakt
Eschatologická očekávání procházejí celými dějinami křesťanství a tvoří jejich neodmyslitelnou součást. Určitá historická období však vyvolávají intenzivnější očekávání apokalypsy a Posledního soudu, což se projevuje v myšlení, literatuře a umělecké tvorbě.
V dějinách Moskevské Rusi bylo jedním z takových příkladů Období zmatků na začátku 17. století, když celou společností otřásla velice rozsáhlá a hluboká krize. V této době pozorujeme výrazné zesílení eschatologické složky v soudobých památkách, včetně různorodých zjevení, znamení a přímých projekcí apokalyptických scénářů na soudobé události.
Náboženské a historické myšlení Moskevské Rusi obecně mělo docela příznačný eschatologický ráz, ale v památkách z Období zmatků apokalyptické motivy nabývají konkrétní platnosti a vytvářejí určitý celistvý systém, jehož rysy lze pravidelně pozorovat v textech různých žánrů (ztotožňování Lžidmitrije s antikristem, motiv potrestání za hříchy, obrazy Posledního soudu atd.). Cílem této práce je vymezení a pokus o systematizaci jednotlivých eschatologických syžetů nebo motivů, které se pravidelně opakují a rozvíjejí v různých typech památek Moskevského písemnictví první poloviny 17. století.
Systematický pohled umožní analýzu úlohy těchto syžetů v genezi myšlenkových konceptů Moskevské Rusi a jejich interpretaci současníky.