V době českého národního obrození vzniklo několik nových českých biblických překladů. Jedním z nich je prakticky neznámé tlumočení čtyř evangelií od Františka Novotného z Luže (publikované 1810/1811).
Závažným objevem je fakt, že v textu se nacházejí 54 doklady slovesného adjektiva na -(v)ší (odvozeného od minulého přechodníku). Tento typ slovesných adjektiv je jazykovou inovací uvedenou do české slovotvorby/morfologie právě v době obrození a obvykle se považuje za rusismus.
Novotného překlad představuje naprosto nejbohatší thesaurus výskytů této formy pro období raného obrození. Článek dokazuje, že se překladatel inspiroval biblickým textem církevněslovanským. Všechny doklady jsou podrobně analyzovány (mj. v konfrontaci s řeckým originálem a církevněslovanským vzorem) a interpretovány, pokud jde o jazykové funkce včetně aspektů stylistických.