Abstrakt
Článek úvodem stručně představuje finskošvédskou literaturu a švédskojazyčnou menšinu ve Finsku, popisuje sociální postavení finských Švédů a finskošvédských autorů a zmiňuje relevantní charakteristiky období 60. let 20. století. Dále se zabývá fenoménem finskošvédských prozaiků - "šedesátníků", revoltujících dětí z tzv. "dobrých rodin" vyšší třídy (především Christer Kihlman, Henrik Tikkanen) a přijetím jejich děl v 60. letech.
Popisované události vyúsťuji do období 70. let: vzniku hnutí "sedmdesátníků", autorů a autorek především z nižších sociálních vrstev, přijetí Tikkanenova díla Mitt Helsingfors (Moje Helsinky) a především přijetí Tikkanenových a Kihlmanových knih vydaných v roce 1975 (Brändövägen 8 Brändö Tel 35; Drahý princi). Následná debata (1976), jedna z největších literárních polemik finských Švédů, ke které vůbec kdy došlo, je interpretována v kategoriích třída, politika a identita.