Divadelní hra významné osobnosti finské literatury Aleksise Kiviho Lea, jejíž premiéra z roku 1869 je často považována na moment vzniku finského divadla, je založena na perikopě z Lukášova evangelia (Lk 19, 1-10), v níž se Ježíš v Jerichu setkává s bohatým vrchním celníkem, publikánem Zacheem. Článek rozvíjí tvrzení Vilja Tarkiainena z jeho článku "Aleksis Kiven Lea ja Ernest Renanin Jeesuksen elämä" ("Lea Aleksise Kiviho a Život Ježíšův Ernesta Renana"), že se Kivi ve své hře drží především linie biblické. Vedle sebe je intertextuálně čtena Lea a bible, především Lukášovo evangelium a jeho interpretace, a je sledováno, v jakém směru (a zda skutečně biblickém) Kivi dějově a tematicky rozvíjí krátkou biblickou perikopu.
Východiskem jsou hlavní postavy ze hry (Lea, saduceus Aram, celníci a farizeus Joas). Podtrhován je význam pohlaví, třídy a etnika (rasy) a zároveň univerzálnost Ježíšova učení.
Závěrem je, že náboženská tematika v Lee je velmi komplexním celkem: jedná se jednak o variaci krátké lukášovské perikopy, jednak autora při psaní Ley inspirovaly i jiné postavy a jiná témata z Lukášova evangelia, celého Nového zákona a dokonce i celé bible. Intertextuální čtení Ley a bible prokazuje, že Leu lze také číst jako "Lukášovo evangelium podle Kiviho" či přímo jako "Kiviho evangelium".