Abstract
V posledních dekádách jsou limnologové, a nejen oni, svědky lokálních i globálních změn ve stojatých vodách (šíření nepůvodních druhů, projevů eutrofizace, acidifikace a nespočtu dalších). Velká část z nich má zjevně antropogenní příčiny, některé jsou však do určité míry na lidské činnosti nezávislé.
Mezi takové patří třeba důsledky aktuálně probíhajících změn klimatických, resp. změn teploty a množství srážek měnících se jak meziročně, tak i v průběhu roku. Odlišit vliv klimatu od působení jiných environmentálních proměnných bývá nicméně obtížné.
Abychom získali alespoň rámcovou představu o možné velikosti a rychlosti klimaticky podmíněných změn v permanentních lentických vodách na našem území, můžeme najít poučné modelové situace v minulosti. Klíčem k tomuto přístupu jsou jezerní sedimenty, které jsou plné identifikovatelných zbytků vodních organismů a které vůbec představují podrobné přírodní archívy sahající až do dob, kdy vliv lidské společnosti na povrchové vody byl zanedbatelný a kdy klimatické změny probíhaly i ještě razantněji než dnes.
Díky nálezům zazemněných jezer z posledních let se překvapivě ukazuje, že takovýchto archívů jsou v ČR desítky. V době své existence tato "paleojezera" svou lokalizací navíc nepochybně pokrývala gradienty teplot a srážek daných různou nadmořskou výškou i různou vzdáleností od Atlantiku, resp. mírou kontinentality.
Výhledově proto můžeme dopad klimatických změn hodnotit i na jemnější prostorové škále. K tomu však vede dlouhá cesta spočívající v dekódování získaných detailních záznamů z jednotlivých lokalit.
Momentálně jsme však teprve nevelký kus za jejím začátkem.