Publikace na Filozofická fakulta |
2016
Abstrakt
Analýza debat o "nové historiografii" (xin shixue) na konci císařství a v meziválečném období Čínské republiky v perspektivě vztahu k domácí tradici a požadavku na vědeckost historického bádání. Zkoumá názory Liang Qichaoa, Mao Zishuie, Hu Shia, Gu Jieganga a He Bingsonga a konfrontuje je s názory konzervativní učenců z okruhu guocui a dochází k závěru, že jako stoupenci "revoluce v historiografii", tak i jejich konzervativní kritici, sdíleli přesvědčení, že čínskou historiografii je třeba postavit na vědecké základy a dát ji do služeb národa. Článek je koncipován jako reakce na současné debaty o specifičnosti čínského historického myšlení v moderní době.