Abstrakt
Úvod: Traumatické léze brachiálního plexu patří mezi závažná postižení periferních nervů. Základní diagnostickou metodou je podrobné klinické neurologické vyšetření, CT myelografie nebo MR, které prokážou vytržené míšní kořeny.
K upřesnění tíže poruchy se používají neurofyziologická vyšetření - elektromyografie a evokované potenciály. Cílem práce bylo ukázat, zda při diagnostice traumatické léze brachiálního plexu, vč. avulze krčních míšních kořenů může pomoci i vyšetření míšního inhibičního reflexu (kožní perioda útlumu), který hodnotí funkci tenkých A-delta vláken.
Materiál a metodika: Vyšetřili jsme 23 nemocných s traumatickým poraněním brachiálního plexu (16 mužů, věk 18-62 let). Provedli jsme podrobné neurologické vyšetření, zobrazovací metody (CT myelografie nebo MR) a neurofyziologické vyšetření vč. jehlové EMG, kondukčních studií a kožní periody útlumu po stimulaci 1., 3. a 5. prstu (dermatomy C6-C8).
Výsledky: U všech nemocných byla prokázána léze brachiálního plexu s maximálním postižením horního trunku nebo s avulzí kořenů C5 a C6. U 16 nemocných byla kožní perioda útlumu přesto dobře výbavná.
U sedmi osob jsme kožní periodu útlumu nevybavili alespoň v jednom dermatomu. Všichni tito nemocní měli zároveň těžkou kořenovou senzitivní lézi.
Závěr: U většiny nemocných s těžkou lézí brachiálního plexu byla kožní perioda útlumu zachována. Ukazuje to existenci plurisegmentální inervace s reziduální funkcí A-delta vláken se zachováním míšních protektivních reflexů.
I přes těžkou traumatickou lézi je patrna výraznější odolnost A-delta vláken vůči traumatu např. ve srovnání s motorickými vlákny.