Současná věda věnuje velkou pozornost studiu klimatických změn a jejich dopadů na ekosystémy a lidskou společnost. Širší úhel pohledu na tuto problematiku přináší celá škála disciplín, které díky výzkumu přírodních archívů zasazují v současnosti pozorované trendy do kontextu dlouhodobého vývoje. Ve vnitrozemských regionech ležících mimo polární oblasti jsou zdrojem zásadních poznatků o vývoji klimatu velmi často přístupy využívající přírodní archívy představované jezerními sedimenty.
Ty slouží k nepřímému rekonstruování nejrůznějších parametrů paleoprostředí (tzv. proxy) v čase. Cenné jsou pak zejména práce založené na konfrontaci více takovýchto parametrů, tedy na multi-proxy přístupu.
Hlavním cílem probíhající práce je na pozadí lokálních procesů v jezerech a jejich povodích rekonstruovat paleoteplotní variace v době pozdního glaciálu a časného holocénu (asi 14,7 - 7,5 tis. let cal. BP).
Získané výsledky lze vztahovat zejména na tu část střední Evropy, která byla v době maxima posledního zalednění tvořena úzkým nezaledněným pásem sevřeným ze severu Skandinávským ledovým štítem a z jihu horským zaledněním Alp. Pro tento region kryjící se do značné míry s územím dnešní ČR dosud obdobná rekonstrukce chybí.