Echokardiografická okna jsou místa na těle, kde je možno přiložením sondy na povrch těla získat echokardiografický obraz, aniž by bylo zobrazení rušeno přítomností kostních struktur, plicního parenchymu či měkkých tkání (Obr. 15). Základní "okna" zahrnují: levé parasternální (poloha na levém boku), apikální (intermediární poloha mezi pozicí na zádech a na levém boku), subxifoidální neboli subkostální (lze využít stejné polohy jako pro apikální "okno", druhou možností je poloha na zádech s pokrčenými koleny), suprasternální (poloha na zádech se záklonem hlavy) a pravé parasternální (poloha na pravém boku, využíváno téměř výlučně pro dopplerovské vyšetření tužkovou sondou).
Kromě standardních rovin a přístupů lze u většiny nemocných dosáhnout zobrazení z různých intermediárních rovin.