Abstrakt
Poměrně nízká pozornost ve sportovním prostředí byla doposud věnována zkoumání souvislostí mezi somatotypem a úrovní fundamentálních motorických dovedností, které jsou nezbytnou částí struktury sportovního výkonu. Cílem této práce proto bylo zjistit míru závislosti mezi somatotypem a úrovní neuromotoriky u elitních mládežnických fotbalistů.
Výzkumný soubor tvořili hráčí z týmu Bohemians Praha 1905 (n = 21; x = 11,54 +- 0,25 let) z české žákovské ligy. Somatotyp byl určen dle metody Carter & Heath (1990), zařazení podle Chytráčkové a Koláře (1995). Úroven neuromotoriky byla hodnocena textovou baterií Bruininks Oseretsky Test of Motor Proficiency BOT-2 (Short Form).
Průměrný somatotyp hráčů byl 2,1 - 4,7 - 3,2 (tzv. ektomorfní mezomorf). Dle somatografu Chytráčková a Kovář (1995) se hráči nacházeli v kategoriích A (n=5), B (n=10) a D (n=6). Úroveň neuromotoriky byla u 76,2 % hráčů průměrná, 19 % hráčů nadprůměrná a 4,8 % hráčů velmi nadprůměrná.
Následné biseriální korelace mezí jednotlivými kategoriemi somatotypu ve výkonu v BOT-2 neukázaly žádný vyznamný vztah: rAB = 0,17; rBD = 0,22 a rAD = 0,05. Při detailní analýze jednotlivých testů BOT-2 byla odhalena jediná významná korelace mezi příslušností k dané kategorii somatotypu A a D a výkonem v sub-testu "Manuální zručnost" rA, D = 0,62; r2 = 38 %, p < 0,05.
Hráči v kategorii A (silový typ) dosahovali významně horších výsledků. Z výsledků vyplývá, že morfologické předpoklady hráčů pravděpodobně nemají vliv na úroveň neuromotorického výkonu, který má vztah ke kvalítativní vybavenosti hráče.
Jelikož se většina hráčů nacházela v pásmu průměrného neuromotorického výkonu, domníváme se, že do tréninkového procesu by měl být zahrnut také rozvoj fundamentálních motorických dovedností.