Abstrakt
U nádorů prsu na rozdíl od nádorů jiných lokalizací existuje jen málo prací, které by se věnovaly problematice vývoje hladin biomarkerů v závislosti na chirurgickém zákroku. V tomto článku se zabýváme srovnáním diagnostického použití panelu vybraných růstových faktorů a klasických nádorových markerů CEA a CA 15-3 u nádorů prsu.
Sledovaný soubor tvořilo 89 žen s maligním nádorem prsu ve stadiích I-III, medián věku 65 let (min. 32 - max. 84 let). U každé ženy jsme měli k dispozici dva vzorky krve.
První vzorek byl posledním náběrem p řed operací a druhý vzorek byl nabrán sedm dní po operaci. Sledovali jsme následující parametry: CEA, CA 15-3, IGF1, HGF, EGF, VEGF.
Hodnotili jsme změny hladin jednotlivých biomarkerů před operací a po operaci. Sérové hladiny CEA a CA 15-3 byly stanoveny analytickým systémem DxI firmy Beckman Coulter (USA), IGF1 pak radioizotopovou metodou IRMA IGF1 IMMUNOTECH (Francie).
Pro stanovení růstových faktorů HGF, EGF a VEGF byl použit multiplexový panel xMAP Luminex od firmy MERCK (USA). Průměry a mediány předoperačních hodnot byly u všech biomarkerů vyšší než pooperační.
Po operaci jsme prokázali signifikantní pokles u CEA (p = 0,0046), CA 15-3 (p = 0,0278) a VEGF (p = 0,0434). Ostatní biomarkery měli vyšší hodnoty před operací a nižší po operaci, ale rozdíl nebyl statisticky signifikantní.
U všech námi sledovaných parametrů docházelo po operaci k poklesu hladin. Signifikantní pokles byl přítomen u CEA, CA 15-3 a VEGF.
Pokles hladin CEA a CA 15-3 je možno považovat za měřítko efektu operačního zákroku. VEGF vykázal pokles na hranici signifikance.