V tomto článku se zaměřujeme na české složené predikáty, které jsou tvořené lehkým slovesem a predikativním jménem vyjádřeným jako přímý objekt. Ačkoli čeština -- jakožto inflekční jazyk -- poskytuje výbornou příležitost pro studium distribuce valenčních doplnění složených predikátů, tato distribuce dosud nebyla poplsána.
Na základě manuální analýzy bohatě anotovaných dat PDT formulujeme poučky řídicí tuto distribuci. V automatickém experimentu tyto poučky ověřujeme na korektních syntaktických strukturách PDT a PCEDT s velmi uspokojivými výsledky: distribuce 97% valenčních doplnění se řídí navrženými poučkami.
Tyto výsledky dokládají, že vytváření povrchové struktury složených predikátů je pravidelný proces.