Cíl práce. I přes vysokou proočkovanost je v posledních letech v České republice pozorován zvýšený výskyt onemocnění příušnicemi v neočkované i očkované populaci.
Důvodem je pravděpodobně vyvanutí imunity po očkování. Cílem této prospektivní studie bylo zhodnocení klinických projevů nemoci a jejích případných komplikací v očkované a neočkované populaci.
Hodnocen byl rovněž diagnostický přínos běžných i méně často užívaných laboratorních metod (kultivace viru, PCR-polymerázová řetězová reakce, protilátky IgM, IgA, IgG). Soubor pacientů a metody.
U pacientů se suspektní parotitidou byl proveden stěr ze Stenonova vývodu pro přímou diagnostiku viru a odběr séra pro stanovení protilátek. Do studie byli zařazeni pacienti s laboratorně potvrzenou diagnózou.
Za laboratorní průkaz infekce byla považována: a) pozitivní kultivace viru nebo PCR ze sekretu ze Stenonova vývodu nebo b) pozitivní IgM a /nebo IgA protilátky v séru nebo c) významný (čtyřnásobný) vzestup hladin IgG protilátek v párových sérech. U těchto pacientů bylo dále provedeno vyšetření krevního obrazu, zánětlivých markerů a pankreatických enzymů.
Byla odebrána vakcinační anamnéza a hodnocen klinický průběh onemocnění. Materiál ze stěrů z bukální sliznice byl testován v RT-qPCR (Mumps Virus RT-PCR kit, Shanghai ZJ Bio-Tech Co).
Stanovení protilátek IgM, IgG a IgA bylo provedeno soupravami Enzygnost Anti-Mumps/IgM a /IgG, Siemens a Mastazyme IgA, Mast Diagnostica. Výsledky.
Z 83 laboratorně potvrzených případů bylo 41 (49,4 %) pacientů očkovaných, 36 (43,4 %) neočkovaných, u 6 (7,2 %) se informace o vakcinaci nepodařilo dohledat. Komplikovaný průběh mělo 21 pacientů (25,3 %), více komplikací bylo v neočkované skupině (13; 36,1 % vs. 8, 19,5 %), rozdíl však není statisticky významný (p = 0,1993).
U očkovaných pacientů byly v akutním séru prokázány IgM protilátky pouze u 36,8 %, IgA u 57,9 % pacientů.