Text se vypořádává se závěrem o obráceném důkazním břemenu při prokazování tzv. náležité péče, kterou by právnická osoba měla vynaložit, aby se vyhnula možné trestní odpovědnosti. Autor odůvodňuje svůj názor o nemožnosti takového přístupu podle současné úpravy trestního procesu.
Závěr, se kterým polemizuje, označuje autor za rozporný s normami ústavního pořádku (např. s principem presumpce neviny) a základními zásadami trestního řízení, které platí i v řízeních proti právnickým osobám.