Abstrakt
Karl Bühler ve Sprachtheorie definuje větnou formu jakožto zcela oproštěnou od situačních vazeb. Článek dokládá, že termín "situace" u Bühlera označuje výhradně prostorovou orientaci a že tento úzus je motivován představou striktního rozdílu mezi (nesémantickými) signály a (sémantickými) symboly.