Úvahy o reformě politického systému a hospodářství v 60. letech 20. století byly spojeny i s diskusemi o změně ve fungování veřejné správy. Od konce války v Československu existoval systém národních výborů, které sice teoreticky spojovaly prvky státní správy a samosprávy, avšak samospráva v nich byla po roce 1948 trvale potlačována.
Když se v 60. letech otvíral prostor pro kritické přemýšlení o dosavadní praxi a o možnostech reforem, přirozeně se objevilo i téma národních výborů. Objevily se hlasy požadující, aby se vrátily ke svému původnímu poslání a aby se posunuly blíž lidem.
Právě to bylo účelem nov ého zákona o národních výborech, který byl schválen v roce 1967. Vymezil několik oblastí, ve kterých národní výbory mohly působit samostatně a omezovaly je přitom pouze platné zákony.
Po dlouhé době v nich tak byl znovu oživen určitý samosprávný prvek. Potlačení pokusu o celkovou reformu socialismu a nástup normalizace v Československu ale ukončil i pokusy o reformu veřejné správy.