Výzkum kategorie deminutivnosti by měl být komplexní, měl by zahrnovat popis z hlediska derivatologie, lexikologie, popis morfologický, stylistický a pragmatický. Tato hlediska musí být zachována i v analýzách srovnávacích.
Zdánlivě je kategorie deminutivnosti docela průhledná a její status je jasný, avšak při bližším pohledu se ukáže, že ve dosud publikovaných popisech najdeme ne zcela jednotné názory na její obsah a strukturu, že se liší klasifikace, že nejsou jednotné názory na významovou stránku deminutiv, že víceméně neprobádaná zůstává funkční stránka. Tyto aspekty vedou k potřebě nových úvah, které nyní mohou být založeny na korpusové analýze.
V předkládaném článku se pokusím dále o doplnění srovnávacího aspektu, jež je druhým metodologickým postupem, který by mohl zpřesnit představy o této kategorii. Ideálním zdrojem materiálu se zde jeví paralelní korpus, konkrétně srovnání česko-slovenské se všemi omezeními, které jsou důsledkem současného stavu tohoto subkorpusu.