Abstrakt
Termín klitikon je příliš zatížený právě svým původem v mluveném jazyce. Přitom výuku slovosledu provádíme prostřednictvím analýzy psaných textů: ať již vzorových příkladů, nebo naopak rozboru chyb. Navíc pustíme-li se s cizincem do analýzy slovosledu příklonek v psaném textu, bude samotné kritérium nepřízvučnosti pro něj to nejméně zřejmé, a to zejména proto, že, cizinci nemají dostatečnou poslechovou zkušenost. V této souvislosti se nabízí označení vazal. Vazal je výraz, který
1) má ve větě svůj řídící člen (chtěl, zeptat), s nímž je gramaticky (jsem se) a/nebo sémanticky (tě tu teď na to) spojen
2) vazal se váže, jinak řečeno přináleží, a právě tento vztah lze na psaném textu pozorovat a z něj lze v analýze vycházet
3) řídícím členem vazalů bývá obvykle - sloveso: zeptal jsem se ho na to - může jím být i substantivum: cesta tam (trvala hodinu) - adjektivum, zpravidla deverbativní: týkající se tě, darovaný mu (z lásky) - nebo číslovka: pět jich (bylo)
4) formálně je vazal vyjádřen krátkým tvarem, který buď je příklonkou, nebo má (různě silný) předpoklad se jí stát.