Studie senekovské recepce v jezuitském divadle české provincie se snaží alespoň částečně vyplnit mezeru v bádání věnovaném římskému dramatikovi v českých zemích. Po úvodu věnovaném pozici Seneky v českém prostředí se pozornost přenáší k recepci jeho tragédií v evropském divadle a jejím konkrétním podobám.
Některé z těchto prvků se pak projevují i v hlavní části věnované jezuitskému dramatikovi Arnoldu Engelovi a jeho práci se Senekou jako vzorem. Srovnávané úryvky pocházejí ze Senekovy Medey a Engelovy hry o sv.
Kateřině - Costis sive Catharis Partheno-Martyr Alexandrina. Zjevnost inspirace Senekou je pak ještě podpořena autorskými komentáři dochovanými v klementinském rukopisu Engelových her, v nichž se k Senekovi hlásí jako ke svému učiteli a modelu.