Abstrakt
Článek přináší nový pohled na reminiscenci jako metodu práce se seniory, která je nezbytnou součástí výchozího přístupu v péči orientované na člověka, respektuje jeho lidskou důstojnost, jedinečnost a autonomii. Seznamuje s koncepty péče, které se v současné době v ČR prosazují, a ukazuje, že reminiscence je jejich společným jmenovatelem neboť umožňuje využívat biografie člověka, podporuje vztahovou péči a rozvíjí společenství.
Ukazuje na kořeny reminiscenční práce v ČR a upozorňuje na rozdíl mezi pojmy, které se v oblasti práce s reminiscencí vyskytují.