Nejasný septický stav u pacienta s obtížně léčitelným astmatem na biologické terapii aneb nepodceňovat význam sedimentace
Abstrakt
Pacienta s obtížně léčitelným astmatem (OLA) můžeme charakterizovat jako pacienta s nedostatečnou kontrolou astmatu i přes dodržování nastaveného komplexního léčebného režimu včetně antiastmatické terapie. Příčinou může být i perzistující eozinofilie jako podklad OLA.
Biologická léčba protilátkou proti interleukinu 5 (mepolizumabem) přinesla našemu pacientovi značný benefit v podobě přerušení dlouhodobé léčby systémovými kortikoidy. Nadšení z léčebného úspěchu vystřídal po roce a půl nejasný septický stav s kožními příznaky a trombózou levé dolní končetiny, neúspěšně léčený antibiotickou terapií zaměřenou na chronickou kolonizaci Staphylococcus aureus.
Ačkoliv je sedimentace erytrocytů (FW) dnes již často opomíjeným vyšetřením s omezeným klinickým významem a je nahrazována pouze vyšetřením C-reaktivního proteinu (CRP), v řadě případů je její provedení důležitým diagnostickým ukazatelem. Platí to zejména pro autoimunitní onemocnění, jako je tomu v prezentovaném případě, kdy následné nasazení imunosupresivní terapie v podobě systémových kortikosteroidů vrátilo pacienta zpět do běžného života.