Tématem je krásný vztah Pierra de Coubertina k Čechům a Čechám, který vycházel z jeho přátelství s Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským a který umožnil českým sportovcům v období Rakouska-Uherska účastnit se novodobých olympijských her jako samostatný subjekt. Součástí textu je i Coubertinův podíl na přidělení významného VIII. olympijského kongresu v roce 1925 Praze, na němž se Coubertin rozloučil se svou dlouhou olympijskou kariérou.