Studie Ke způsobu literárního ztvárnění "podivuhodných pověstí ze staré Prahy" objasňuje zásadní znaky žánru pověsti a vznik prvních literárních adaptací pražských pověstí 19. století (Sippurim, Alois Jirásek (1851-1930), Josef Svátek (1835 - 1897), Augustin Sedláček (1843 - 1926) aj.). Tyto svazky jsou základními svazky pražských pověstí, vracejícími se k čarovné fantazii prostoru ve vztahu k jiným národům, žijícím na našem území.
Posléze analyzuje z židovských pražských textů na látce Golema různá autorská ztvárnění slovem i obrazem (Václav Cibula, Leo Pavlát, Petr Sís aj.). Mnohonárodnostní inspirativní tajemno pražského prostoru se zjevuje i v podobě faustovských pověstí, z kterých volí jako příklad adaptace věnované dětem a mládeži (Eduard Petiška, Alena Ježková aj.).