V předkládané studii Dufrenne obhajuje, že imaginace nemusí být jen schopností vytvářet ireálné obrazy prostřednictvím naší mysli (sny, fantazie), nýbrž že je schopna člověku odhalovat ty obrazy, které jej přibližují ke skryté plnosti Přírody. Mezi těmito apriorními obrazy, jako jsou například nebe, voda, smrt, krev, země, Dufrenne vyzdvihuje jako základní: elementární, moc, hloubku, čistotu.
Autor se zamýšlí nad možností klasifikace těchto obrazů a navrhuje třídění, jehož principem by byla tzv. ontologická kvalita.