Abstrakt
Vyšší výskyt refluxního onemocnění je pozorován u dětí s neurologickým postižením, u obézních, u pacientů s anomáliemi jícnu a žaludku (atrézie jícnu, kongenitální brániční kýla, achalázie), u kosterně svalových onemocnění a dále u chronických respiračních onemocnění (astma, cystická fibróza) a také u pacientů po transplantaci plic. Přetrvávání obtíží nemusí nutně znamenat selhání antirefluxní léčby, může být důsledkem základního onemocnění, a není tak nutno ve všech případech automaticky terapii eskalovat.