Abstrakt
V posledních desetiletích se v Česku pozoruje klesající trend výskytu nemocí z povolání. Nápadnou výjimkou je automobilový průmysl (C29).
Cílem studie bylo provést sondu porovnávající zdravotní stav osob, které vykonávají rizikové práce v C29, a osob pracujících mimo toto odvětví. Jde o průřezovou epidemiologickou studii.
Zdrojem dat bylo terénní dotazníkové šetření. Exponovaný soubor tvořilo 90 zaměstnanců jednoho automobilového závodu patřícího mezi dodavatele 3. řádu.
Tito zaměstnanci vykonávali rizikovou práci kategorie 2R (lokální svalová zátěž). Kontrolní soubor tvořilo 90 osob z nerizikových zaměstnání mimo C29.
Oba soubory pocházely ze stejného regionu a byly srovnatelné s ohledem na složení podle pohlaví a BMI. Mezi oběma soubory byl drobný rozdíl ve věku.
Příslušníci kontrolní skupiny si častěji stěžovali na špatný zdravotní stav v posledním měsíci, častější navštěvují lékaře, trpí častěji potížemi s páteří a jsou častěji v péči různých lékařů-specialistů. Jako zdravější se ve studii jevil soubor osob zaměstnaných v C29, a to přesto, že je mezi nimi více pravidelných kuřáků, věnují méně času volnočasovým pohybovým aktivitám a mají nižší příjem a nižší úroveň vzdělání, což jsou faktory, které se obvykle pojí s horším zdravotním stavem.
Na pozorovaných zjištěních se může podílet vliv mírného rozdílu věku. Horší zdravotní stav osob kontrolní skupiny může souviset také s tím, že téměř dvakrát častěji uváděly přítomnost stresových situací na pracovišti.
Za nejpravděpodobnější vysvětlení však považujeme, že se v naší studii projevil tzv. efekt zdravého dělníka, vznikající tak, že na složení exponované skupiny působí selekční tlaky (výběr zdravějších osob do rizikového zaměstnání, změna práce ze zdravotních důvodů aj.), které působí tak, že zdravotní stav této skupiny je posléze lepší než zdravotní stav obecné populace. K ověření hypotéz a k posouzení kauzálních vztahů mezi různými faktory, je nyní nutné provést studie longitudinální - kohortové.