Abstrakt
Článek se zabývá analýzou nahrávky, klíčové herní činnosti jednotlivce ve volejbale. Její kvalita a přesnost značně ovlivňuje výkon týmu v útočné fázi.
Cílem případové studie je porovnání světových volejbalových týmů a České volejbalové reprezentace z pohledu rychlosti letu nahrávky a její frekvence do zón IV a II. Analyzovaný soubor tvoří čtyři týmy patřící do absolutní světové špičky (Brazílie, Itálie, USA a Rusko) a Česká volejbalová reprezentace.
U každého týmu bylo analyzováno pět utkání. K získání výsledků jsme použili metodu nepřímého pozorování za pomocí programu Dartfish.
K výpočtu rychlosti bylo nutné přesně stanovit vzdálenost hráčů (nahrávače a útočníka), kterou jsme získali na základě vytvořené tabulky, a dále čas, který jsme měřili právě pomocí programu Dartfish. Zjistili jsme, že rychlost nahrávek z jednotlivých zón do zón IV a II se u sledovaných týmů lišila minimálně.
Nejvyšší frekvenci rychlých nahrávek do zón IV a II vykazoval tým Itálie (193), nejnižší česká reprezentace (148). Nejvyšší frekvence nahrávky do zóny IV byla zjištěna týmu USA (100) a do zóny II Itálie (98).
Relativně vyrovnanou distribuci nahrávky ze zón 6 a 7 do zón IV a II měl tým Brazílie a nejvyšších rozdílů dosáhla ČR, u níž převažuje vyšší počet nahrávek do zóny IV.