Abstrakt
Cíl práce: Lagoftalmus je stav charakterizovaný patologií uzavírání oční štěrbiny a v některých případech i poruchou produkce slz. Důsledkem je rozvoj syndromu suchého oka.
Za klíčový mechanismus při rozvoji suchého oka je považována instabilita slzného filmu a hyperosmolarita slz, což vede k rozvoji zánětu. V naší práci jsme sledovali osmolaritu slz pacientů s pooperačně vzniklým jednostranným lagoftalmem a srovnávali hodnoty osmolarity slz na zdravém oku a na oku postiženém.
Metodika: V rámci studie jsme vyšetřili celkem 10 pacientů (6 žen, 4 muže) po operaci tumoru mostomozečkového koutu (8 pacientů) a tumoru slinné žlázy (2 pacienti), u kterých byl postižen n. VII s následným jednostranným lagoftalmem.
Do studie byli zařazeni jen pacienti bez závažnějšího rohovkového defektu. U všech pacientů byla vyšetřena osmolarita slz přístrojem TearLab Osmolarity System.
První bylo vždy vyšetřováno oko lagoftalmické. Výsledky jsou uváděny jako průměr ? směrodatná odchylka.
Ke statistickému zpracování byl použit párový t-test. Za statisticky významnou hladinu bylo považováno p LESS-THAN OR EQUAL TO 0,05.
Výsledky: Průměrná hodnota osmolarity slz u celého souboru očí s lagoftalmem byla 296 ? 15 mosmol/l (275-315 mosmol/l), zdravých očí 310 ? 12 mosmol/l (292-336 mosmol/l). Hodnota u lagoftalmu byla statisticky signifikantně nižší (p = 0,05).
Závěr: V rozporu s dříve publikovanými pracemi hodnotícími osmolaritu slz u syndromu suchého oka jsme prokázali, že hodnota osmolarity slz v dolním slzném menisku je na oku postiženém lagoftalmem nižší než na druhostranném zdravém oku. Důvodem může být změněná dynamika slz na lagoftalmickém oku v důsledku poruchy funkce víček.
Výsledky naší práce tak upozorňují na fakt, že aktuální hodnotu osmolarity slz je vždy třeba hodnotit v souvislosti s kompletním očním nálezem a zohlednit též místo odběru slz.