Českou reformací v dané souvislosti není chápána pouze oficiální existence jejích složek v předbělohorské době, ale i její pokračování v období pronásledování v 17. a 18.století do vydání tolerančního patentu v roce 1781. Na základě rozmanitých úředních výkazů církevní a státní správy lze sledovat po celých 150 let stopy evangelického osídlení.
Teprve tzv. slavnostní přihlášky k nekatolickým církvím však potvrzují stejný vnitřní obsah výpovědí lidí z různých navzájem vzdálených míst. To potvrzuje zřejmou a vědomou návaznost na Husa a husitství.