Syndromem diabetické nohy označujeme destruktivní postižení tkání dolních končetin pacientů s diabetes mellitus dis- tálně od kotníku, jehož následky jsou rozsáhlé ulcerace, gangrény a v krajních případech i nutnost amputace končetiny. Jedná se o závažný medicínský i společenský problém a o jednu z nejdražších komplikací diabetes mellitus.
Léčba syndromu diabetické nohy vyžaduje dlouhodobou hospitalizaci a rehabilitaci, pacienti často potřebují domácí péči a sociální služby. Onemocnění nohou se vyskytuje 17-50krát častěji u diabetiků ve srovnání s nediabetiky.
V recentních publikacích se udává, že alespoň jednou v životě je syndromem diabetické nohy postiženo až 25 % diabetiků a riziko amputace končetiny je až 30x větší než u pacientů bez diabetu. Problematika péče o pacienty se syndromem diabetické nohy vyžaduje multidisciplinární přístup, potkávají se zde lékaři několika oborů (praktický lékař, internista-diabetolog, internista-angiolog, intervenční radiolog, chirurg i ortoped),zvláštní důraz je však kladen na prevenci.
Důsledně aplikovaná preventivní opatření a včasná adekvátní péče mohou velice významně snížit procento komplikací včetně rizika amputace končetiny. Postižení dolních končetin u diabetiků zahrnuje širokou škálu chorob: neuropatický vřed, ischemickou gangrénu, infekční gangrénu, osteoartritidu, osteomyelitidu a jejich kombinace.
Již označení "syndrom" napovídá, že projevy mohou být značně různorodé a jsou výsledkem kombinace celé řady jevů.