Studie analyzuje veškeré historiografické bádání o mohutném farním chrámu sv. Martina a p.
Marie i bývalém monumentálním minoritském klášteru 13. století v rakouském zeměpanském městě Hainburg an der Donau a pak zejména všechny umělecko/stavebně historické a pak i archeologické výzkumy jejich pozdně románských a raně gotických reliktů od doby probouzení zájmu odborné veřejnosti a následně i místní vlastivědy v tehdejším srdci rakouské monarchie po polovině 19. století až do doby strmého úpadku a zániku místního povědomí a památkové péče o hainburské středověké dědictví v důsledku desintegrace střední Evropy po druhé světové válce.