Úvodem je podrobná historie Mapové sbírky PřF UK. Katalog představuje díla významná pro nejstarší historii kartografie i Evropy, jako jsou římské, arabské a středověké mapy.
Popsány jsou tedy mapy zobrazující starobylost a celistvost českého území. K nim přináleží i Kosmografie česká od humanisty Zikmunda z Púchova.
Vrchol tvorby představují nizozemští mistři zlatého věku kartografie z přelomu 16. a 17. století. Pravděpodobně největšími poklady výstavy jsou nově objevené mapy Německa od Frederika de Wita a Evropy od Everta Gijsbertsona.
Z italských renesančních map se může sbírka pochlubit světovým unikátem 2. verze vydání mapy z roku 1565 od Francesca Giovanniho Camocia, který na ní zachytil dobývání Malty Turky. Německou kartografickou školu zastupují kartografové J.
B. Homann a M.
Seutter. Zvláštní kapitolu tvoří města zachycená topografickými obrazy, vedutami nebo podrobnými plány s popisem a historií sídla.
Zde nesmí chybět Václav Hollar. Ne jvětším městským plánem sbírky je Teixeirův Madrid.
Součástí výstavy jsou i plány Paříže a Říma, ale nejpůsobivější zůstává Sadelerův panoramatický prospekt Prahy. Je vystavena i ukázka z klasického díla Ptolemaiova Geographia, vydaného v 16. století latinsky.
U zrodu prvních moderních atlasů stáli G. Mercator s A.
Orteliem. Jejich slavná díla jsou také součástí fondů sbírky, z jejíchž více než 2000 atlasů je představen ještě W.
Blaeu a jeho Atlas maior. V historii kartografie hráli svou roli i glóby, armilární sféry či teluria.
Glóby od Blaeua a Seuttera byly také digitalizovány a na výstavě jsou představeny jako 3D modely. Kuriózní jsou jistě i párové slepé glóby z 18. století, které sloužily jako učební pomůcka.
Podobný účel měla i teluria z dílny J. Felkla.
Kuriozitou jsou rukopisné mapy, zmenšené podle stabilního katastru, s poznámkami Joachima Barranda k jeho studiu kolonií na Berou nsku. Mapová sbírka musí exponáty popsat, uložit, zpřístupnit, ale i ochránit a uchovat pro další generace.