Abstrakt
V příspěvku se věnuji výtvarnému řešení stanic pražského metra, v jejichž výzdobě byla historická tématika husitství a rozkvětu českých zemí ve čtrnáctém a patnáctém století reinterpretována pro účely ideologického umění socialistického režimu. Ve shodě s daným tématem se zaměřuji na stanice Karlovo náměstí, Jiřího z Poděbrad a Želivského, jejichž výzdoba odkazuje k osobnostem význačných kališníků a lucemburského panovníka, přičemž juxtapozicí s dobovými sociálně realistickými výjevy naznačuje paralelu mezi husitskou revolucí a bojem pracujícího lidu, či mezi budovatelským úsilím Karla IV. a rozkvětem ČSSR ve druhé polovině 20. století.
Výchozím materiálem pro tento příspěvek je instruktážní dobový dokument Zpráva o ideovém zaměření uměleckých děl a názvů stanic.