"Město sta komínů" : Snahy o ideologizaci urbánního prostoru měst Kladna v padesátých a šedesátých letech 20. století
Abstrakt
Autoři studie se pokusili načrtnout badatelské možnosti při zpracování tématu ideologizace veřejného prostoru města Kladna a přispět k diskusi o přístupech a metodách nově se formující urbánní antropologie a jejímu prolínání s příbuznými obory. Na základě sledování kladenského urbánního prostoru a zdůraznění jeho nejzřetelnějších změn se dalo říci, že se Kladno stávalo výkladní skříní komunistického režimu.
Místní proměna Kladna se úzce odvíjela od celostátních ideových plánů, které byly představovány vrámci sjezdů komunistické strany a jejích přidružených organizací. Ty pracovaly se dvěma základními přístupy, které měly přepsat původní konkurenční "paměťovou mapu" celého města.
K vlastním "místům paměti" se dle názoru autorů přistupovalo ve třech fázích. První spočívala v účelových posunech v původních významech spjatých s městem a jeho urbánními prvky.
Dále šlo o propojování starých urbánních prvků s novými tak, aby v jejich kombinaci docházelo k novému čtení starých významů.