Cestovní narativ ve druhé kapitole Matoušova evangelia obsahuje několik strategicky umístěných citací Písma, které vysvětlují, proč Ježíš po narození v Betlémě cestoval do Egypta a nakonec se usadil v Nazaretu. V odpovědi kritice formy a pramenů, těmto kritickým přístupům, zamýšlí tato studie vysvětlit, jak tyto citace fungují z perspektivy sociální paměti a ideologické formace.
Studie je rozdělena do dvou částí. První část pojednává Matoušovo vypravěčské umění ve druhé kapitole integrováním připomínky Ježíšovy cesty z Egypta spolu s připomínkou historie Izraele, zvláště ve vztahu k Mojžíšovi a Davidovi.
Druhá část studie se snaží ukázat, jak jsou tyto připomínky, jež se týkají mytických charakteristik, historizovány evangelistou obrácením celého popisu směrem k ideologii.