O druhé poloviny 20. století přispívají významnou měrou ke znečištění životního prostředí i plasty. I když jsou poměrně stabilní, uvoľnuje se z nich řada látek, o jejichž efektech na zdraví člověka víme zatím jen málo.
Vyskytují se mezi nimi i endokrinní disruptory schopné narušit hormonální rovnováhu v lidském organismu s vážnými dopady na reprodukci. Některé endokrinní disruptory už byly nahrazeny jinými látkami.
Bohužel, v nejednom případe slouží jako náhražky látky jen nedoonale prověřené s ohledem na jejich endokrinně disrupční účinky a hrozí, že navzdory deklarované změně nedojde v ohledu ochrany lidského zdraví ke zlepšení. Naopak, v nékterých případech se ukazují náhražky jako škodlivejší než púvodně používané endokrinní disruptory.
Názorným příkladem se ukazuje být náhrada endokrinního disruptoru bisfenolu A v mnoha běžně používaných materiálech bisfenolem S.