Abstrakt
Na přelomu 19. a 20 století se Čína nacházela ve složité mezinárodní i vnitrostátní situaci: zklamání z pomalé modernizace a celkové slabosti Číny těžce dopadalo na společnost. Nebyli to nicméně pouze vzdělanci a politici, kdo se cítil být odpovědný za budoucnost země, aktivními účastníky politického a společenského dění se stávali nově i další obyvatelé země: mezi jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších osobností tohoto typu patří bezpochyby Rytířka od jezera zrcadel, Qiu Jin (1875-1907), známá čínská revolucionářka a feministka.
Qiu Jin pocházela z poměrně dobře situované rodiny, v níž dostalo se jí dobrého základního vzdělání, její pozdější osud nicméně trvale poznamenalo nešťastné manželství. To bylo prvním popudem, který ji přiměl opustit tradiční roli manželky a matky a stát se politicky i společensky aktivní osobností.
Studia v Japonsku navždy změnila způsob jejího života. Z manželky a matky se stala revolucionářkou, odpůrkyní dynastie Qing, bojovnicí za ženskou nezávislost a za záchranu Číny.
Hlavní problematikou, kterou se zabývala, byla právě záchrana země a s ní související postavení ženy ve společnosti. Záchrana Číny byla podle Qiu Jin možná především skrze ženskou část populace - z tohoto důvodu psala články do novin, určené především čtenářkám, pořádala přednášky, rovněž primárně pro ženy, a také vyučovala ve školách.
Záchrana národa se stručně řečeno neobešla bez osvobození ženy. Tento krátký příspěvek se zabývá především její literární tvorbou, zejména pak novinovými články a texty z let 1904-1907, které se snažily probudit Číňany z letargie, povzbudit národního ducha a přimět především ženy, aby se zasadily o přežití a budoucnost Číny v moderním světě.
Pozornost tohoto krátkého příspěvku je věnována nikoli pouze základním myšlenkám a argumentům, které se v těchto článcích vyskytují, ale velmi stručně také jazykové stránce textů.