Abstrakt
Přehledová studie se věnuje morální dimenzi učitelovy pedagogické činnosti. Text se soustřeďuje na ty kritické situace ve škole, které jsou vyvolány sociálními tlaky na učitele (ze strany nadřízených orgánů, komunity, vedení školy, členů učitelského sboru, rodičů apod.).
Sociální tlaky staví učitele před morální dilemata a on je musí řešit. Musí se rozhodnout: buď se podvolí sociálnímu tlaku a přistoupí na rozhodnutí, s nímž vnitřně nesouhlasí, anebo riskuje, postaví se proti nátlaku a udělá to, co sám považuje za morálně správné.
Celý výklad je strukturován do šesti částí. První část shrnuje dosavadní výzkumy etických aspektů činnosti učitelů v zahraničí i v České republice.
Druhá část přibližuje základní pojmy typu morálka, etika, dilema. Třetí část rozebírá pojem kritická událost, neboť ta v řadě případů obsahuje etický konflikt, jehož výsledkem je morální distres učitele. Čtvrtá část charakterizuje klíčový pojem studie - morální distres - a přibližuje i obsah příbuzných pojmů.
Výklad připomíná, že se distres mění v čase: rozlišuje prvotní morální distres a reaktivní morální distres, který nastupuje až s určitým odstupem. Přibližuje též model kumulov ání negativních dopadů distresu v čase, tj. narůstání morálních reziduí.
Pátá část je věnována diagnostice morálního distresu u učitelů, zejména kvalitativnímu přístupu. Šestá část naznačuje možné intervenční postupy, které by mohly zmírnit či eliminovat morální distres u učitelů. Přehledová studie upozorňuje na skutečnost, že výzkumy morálního distresu u dvou pomáhajících profesí, které jsou si blízké, tj. učitelství a ošetřovatelství, probíhají zatím nezávisle.
Přitom dopady zkoumaného jevu - morálního distresu - jsou obdobné: nespokojenost pracovníků v zaměstnání a zvažování odchodu na jiné pracoviště či odchodu z profese vůbec. Výzkumy u učitelů by se mohly inspirovat bádáním u zdravotnických pracovníků, zejména u zdravotních sester; to je totiž teoreticky i metodologicky pokročilejší.