Můžeme o právních normách uvažovat apoliticky? Vennův diagram z letošní pozvánky na Weyrovy dny právní teorie naznačuje, že právo a politika se zcela nepřekrývají, a že tak právní normy mohou být apolitické. Ve svém příspěvku budu argumentovat proti této tezi.
Na zdánlivě neproblematickém příkladu trojčlenné struktury kondicionální právní normy (hypotéza, dispozice, sankce) ukážu, že je tomu právě naopak. Ačkoliv může teorie trojčlenné struktury právní normy na první pohled působit politicky neutrálně, budu ve svém příspěvku obhajovat kontroverzní pozici, podle níž je samo strukturně-logické uvažování o právních normách bytostně politické.
Apolitická právní norma je tak pouhou iluzí.