Výzkum je zaměřen na oblast fyziologické odezvy organismu na vnější podnět v podobě vodního prostředí. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda ponoření organismu pod vodní hladinu má statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence oproti tepové frekvenci na suchu.
Jedná se o kvantitativní studii prováděnou porovnáním hodnot tepové frekvence na suchu a pod vodní hladinou u 30 sportovců se zkušenostmi s plaveckými sporty (věk 23,7 +- 1,8 let). Tepová frekvence byla měřena ve statické poloze vleže na zádech po dobu pěti minut (výška vodního sloupce = 26 cm, teplota vody byla 30,4 +- 0,2° C, teplota vzduchu byla 23,4 +- 0,4° C).
Pro výpočet statistické významnosti byl použit parametrický párový Studentův t-test (p = 0,05). Pro určení věcné významnosti byla u tepové frekvence stanovena hranice +-3 tepy za minutu.
Výsledky parametrického párového Studentova t-testu, u žádného časového bodu (každá patnáctá sekunda z pětiminutového měření), nepotvrdily statisticky signifikantní rozdíl klidové tepové frekvence ve vodě a na suchu (p = 0,080-0,925). U deseti probandů došlo ke snížení tepové frekvence ve vodě minimálně o 3 tepy za minutu, u sedmi probandů se minimálně o 3 tři tepy za minutu zvýšila tepová frekvence a u třinácti probandů se pohybovala v rozmezí +-3 tepy za minutu.