Abstrakt
Migrace se v současné době stala velmi významným, dynamickým a komplexním globálním jevem, který podstatně ovlivňuje všechny aspekty společenského života zainteresovaných včetně jejich vzdělávací politiky. Důležitou roli v rozkrývání vlivu jednotlivých faktorů na proces migrace a integrace imigrantů by podle Berryho (2001) měly sehrát společenské vědy, které se primárně zaměřují na problematiku migrace dospělé populace.
V současné době i v budoucnu by však důležitou roli měli sehrát také pedagogové a psychologové, kteří by měli promlouvat do diskuze ke stále rostoucímu významu integrace dětí imigrantů do hostitelských společností prostřednictvím místního školství. Vzhledem ke komplexnosti tohoto jevu (Drbohlav a Uherek 2007) je pak potřeba, aby také pedagogický výzkum vnímal danou problematiku v její interdisciplinární různosti a bral v potaz výsledky studia ostatních disciplín, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají.
Teoretická část této knihy je proto rozsáhlejší a diskutuje problematiku migrace z různých úhlů dosavadního interdisciplinárního výzkumu, přičemž se snaží jít postupně od obecnějších souvislostí ke konkrétním tématům spojeným s problematikou prostorových aspektů migrace a integrace cizinců do většinové společnosti. Nejprve se věnuje odlišným migračním zkušenostem zemí Západu, čímž vytváří obecnější kontext následným integračním tématům, které sledují různé faktory úspěchu integrace či naopak segregace migrantů.
Tyto obecněji pojaté kapitoly se následně stávají mezioborovým základem pro diskuzi možností přispění pedagogického výzkumu k problematice integrace, především prostřednictvím sledování akademických výsledků žáků-cizinců jako znaku úspěšnosti a zároveň jako jedné z podmínek úspěchu integračního procesu. V empirických kapitolách se zaměřujeme na možný dopad prostorové koncentrace (a z toho potenciálně plynoucí segregace) žáků-cizinců a charakteristik jejich domácností na jejich výsledky ve vzdělávání.