Abstrakt
Východiska: Rekondiční pobyty osob se speciálními potřebami (seniorů, jedinců se zdravotním postižením) jsou oblíbenou formou akcí v oblasti aplikovaných pohybových aktivit. Významnou roli v benefitech těchto pobytů hrají psychosociální faktory.
Proto je žádoucí vedle pohybových aktivit záměrně a efektivně použ ívat vhodné formy edukace, motivace, relaxace, společenských aktivit, ale také kognitivní trénink. Ten pozitivně ovlivňuje nejen kognitivní funkce samotné, ale i další oblasti.
Cíl: Cílem příspěvku je poukázat na možnosti a význam zařazování kognitivního tréninku do programu rekondičních pobytů vedle běžných pohybových a společenských aktivit. Jedná se o souhrn zkušeností z desítek kurzů pro jedince se zdravotním postižením a seniory konaných v průběhu více jak 20 let.
Metodika: Techniky kognitivního tréninku byly v průběhu několika let zařazovány do týdenních rekondičních pobytů pro seniory organizovaných na horských chatách v Modrém dole v Krkonoších a pro jedince převážně seniorského věku s tělesným postižením organizovaných v objektu Zámeček v Hodoníně u Kunštátu na Českomoravské vrchovině. V rámci kvalitativního longitudinálního šetření byla sledována využitelnost těchto technik metodou participantního pozorování a anketního šetření.
Výsledky: Z technik kognitivního tréninku byly na pobytech zařazovány tyto aktivity: vyplňování pracovních listů (vybavování názvů osob a míst, přesmyčky, opaky aj.), osvojování paměťově-pohybových řetězců v rámci pravidelného cvičení (řetězce byly vytvářeny originálně pro jednotlivé kurzy - např. na poloostrovy Evropy), jiná kognitivně-motorická cvičení (pohybové hry, říkadla s rytmizací aj.), kvízový večer, edukační přednášky aj. Aktivity byly participanty pozitivně přijímány a účast byla vysoká.
Závěry: Využití pohybu je jistě základní složkou rekondičních pobytů, tak jak jsme zvyklí je chápat.