Problém vymezení obligatorních a fakultativních prvků řeší finanční teorie, právní zakotvení pojmu daň je pouze v daňovém řádu. Podstata pojmu poplatku jako povinné platby a jeho konstrukčních prvků, stejně jako vymezení jiných druhů povinných plateb (příspěvek, odvod apod.), není vůbec v žádné právní normě řešeno.
Pro rozpočtové určení daní najdeme v minulosti analogii v podobě přídělů, které do veřejných rozpočtů územních samospráv vymezoval zákon. V současnosti je třeba vyřešit nejednotnost této právní úpravy zejména k prvku rozpočtového určení, který může být součástí daňového či poplatkového zákona (současný stav), což není všeobecně přijímáno.
Druhou možností je to, že se bude tato otázka řešit samostatným zákonem. Zákon by však měl řešit všechny povinné platby daňového charakteru z pohledu jejich příjemců, což znamená současnou koncepci změnit.