Studie se zabývá esejem Společnost transparance korejsko-německého filosofa Byung-Chul Hana. Studie na jedné straně pozitivně hodnotí popis negativních aspektů nárůstu transparence v oblasti politiky a mezilidských vztahů, na straně druhé straně Han přehlíží to, že nárůst transparence je asymetrický a nese s sebou nárůst mocensko-ekonomických nerovností.
V závěrečné části recenzního eseje je odmítnuta Hanova kritika Foucaulta a je ukázáno, jak lze koncept dispozitivu z Vůle k vědění použít pro analýzu mocenských aspektů nárůstu digitalizace.