Abstrakt
Bibliografie týkající se aspektu v latině je nepřeberná, a přesto ještě v této oblasti nedošlo ke shodě. Existují teorie tvrdící, že v latině aspekt neexistuje, teorie, které tvrdí že aspektová opozice se realizuje v latině na úrovni minulých časů (jako opozice perfekta a imperfekta), teorie pracující s preverbii a infixy jakožto aspektovými markery, atd.
Všechny zmíněné teorie ovšem vnímají aspekt jako vlastnost slovesa. Nejnovější práce na poli aspektologie ovšem přesvědčivě ukazují, že aspekt je kódován v celé větě a jejích elementech - v subjektu a jeho (ne)specifikovaném množství, v příslovečných určeních, atd.
V tomto článku poukazujeme na nedostatky teorií pracujících s aspektem jako charakteristikou slovesa, představujeme teorii kompozicionálního aspektu a pokusíme se identifikovat, které členy v latinské větě by mohly hrát roli při posuzování latinského aspektu jako kompozicionálního.