Kvalita prevence poruch příjmu potravy je několik desetiletí diskutovaný problém v kontextu rychle se měnících socioekonomických podmínek, podstatného nárůstu významu médií, nových technologií i znalostí rizikových faktorů. Primární prevence má za úkol snížit riziko vzniku poruch příjmu potravy, ale ani sekundární a terciární prevenci nelze zanedbávat. Účinná a koordinovaná prevence však stále chybí.
Naše zkušenosti z posledních 20 let mezinárodní spolupráce vedly k postupnému vytvoření a evaluaci preventivních programů. Popisujeme jejich rychlý vývoj a současné programy podle nových trendů doporučených WHO.