Abstract
Rodinná terapie je jeden z doporučených postupů léčby závislých osob a jejich blízkých. Výzkum se věnuje převážně výsledkům symptomatické léčby (omezení či ukončení užívání), méně pak proměně rodinného systému, které umožní nové řešení životních situací bez použití návykové látky či činnosti.
Závislost je chronické onemocnění. Z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2012 vyplývá, že drogou č.1 zůstává alkohol.
Znamená to 8,2 % populace, tj. 600 tis. osob se škodlivým/problémovým pitím alkoholu a až 1,2 mil. rizikových konzumentů. Výskyt je nejčastější ve věkové skupině 25-34 let, tedy v období zakládání rodiny a výchovy dětí.
V přehledovém článku o manualizaci rodinné/systemické terapie (Pote, Stratton et al., 2003) mapovali výzkumy a metody k nim použité a došli k názoru, že manuály častěji čerpají ze self reportů expertů než ze systematické analýzy terapeutického procesu samotného. Hlavní psychodiagnostický ná- stroj SCORE-15 vychází ze systemické teorie rodinných systémů a cílem práce je ověřit, zda jím lze hodnotit změny v rodině závislého pacienta v procesu úzdravy a adaptabilnější fungování rodinného systému.