Abstrakt
Rosacea je běžné, chronické, recidivující, zánětlivé kožní onemocnění s různými klinickými subtypy a stupni závažnosti. Dle výboru Národní společnosti odborníků pro rosaceu a její klasifikaci rozlišujeme od roku 2002 čtyři subtypy rosacey.
Jednotlivé subtypy mohou v sebe přecházet. Vzácně se vyskytuje rosacea u dětí a granulomátózní rosacea v dospělosti.
Lymfedematózní rosacea, perzistující solidní obličejový edém - morbus Morbihan se řadí do skupiny zvláštních forem rosacey. V patofyziologii nemoci se vyskytuje značný počet faktorů, mezi kterými je obtížné najít vzájemné časové a kauzální souvislosti.
Proto není znám jeden patogyziologický model vzniku a průběhu rosacey. Gen pro rosaceu nebyl dosud určen, familiární výskyt je přibližně 15%.
Etiologicky se uplatňují změny vrozené imunity. Typická je pro rosaceu souběžnost cévních a tkáňových zánětlivých projevů v kůži i oční tkáni.
Součástí léčby je poučení pacienta o správné dermato-kosmetice, o možných rizikových faktorech, nutnosti fotoprotekce. Lokální léčba rosacey (ivermectin 1% krém, metronidazol, antibiotika, kyselinu azealovou, benzoylperoxid, síra, isotretionin), celková léčba (tetracyklinová antibiotika, metronidazol, makrolidy, isotretionin).
Správná léčba je zcela individuální a žádná nevede k úplnému vyléčení, ale výraznému zvýšení kvality života pacienta. Psychosomatický přístup k nemocnému je součástí léčby.