Abstrakt
Příspěvek se zabývá Eduardem Bernsteinem, předním socialistickým teoretikem a obhájcem marxistického revisionismu v Sociálnědemokratické straně Německa. Na konci 19. století vydal knihu s názvem Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie, což bylo zásadní dílo pro revizi marxistické analýzy kapitalismu a zpochybnění teze o diktatuře proletariátu.
Pro Bernsteina znamenaly marxistické teze o diktatuře proletariátu pouhý "dějinný sebeklam" a přecenění politické akce. Diktaturu proletariátu považoval za formu násilné politické akce.
Dále kritizoval pracovní teorii hodnoty či marxistický ekonomický determinismus. Ve světle vývoje moderní společnosti Bernstein ukázal, že některé Marxovy předpovědi byly vyvráceny.
Podle Bernsteina socialistické hnutí mělo především usilovat o postupné reformy v rámci kapitalistického systému a ne jej svrhnout násilnou cestou. Na základě sledování dobových ekonomických a sociálních trendů, které byly podloženy dobovými statistikami, došel Bernstein k názoru, že ve společnosti nedocházelo ke společenskému napětí.
Společnost se nerozdělovala na dvě sociální třídy vykořisťujících (třídu kapitalistů) a vykořisťovaných (dělnickou třídu). Poukázal na fakt, že došlo k výraznému nárůstu tzv. střední třídy.
Ekonomický prospěch se na přelomu 19. a 20. století zasahoval prakticky všechny sociální třídy včetně dělnické. Cílem příspěvku je v historicko-sociologické perspektivě představit Eduarda Bernsteina jako aktéra reflektujícího změnu v sociální a ekonomické struktuře na přelomu 19. a 20. století.